Stavíme dům

Blog o stavbě levného zděného domu
 

Vyrovnávací betonový potěr


     Po betonování věnce a překladů o minulém víkendu jsme nechali beton 3 dny vyzrát. Ani nebyl čas kropit věnec a tak jsme se spolehli na přirozené srážky a ono to vyšlo. Zapršelo a beton nepopraskal.

     Nyní nás čekal vyrovnávací betonový potěr před vyzděním 1. patra. V návodu je postup nastaven tak, že na celém věnci se udělá vyrovnávací beton a na něj se ještě namíchá malta do níž se teprve klade první řada tvárnic. Jelikož chceme minimalizovat mokré procesy (a házení lopatou) a té druhé fázi (malta) nepřisuzujeme žádný velký význam (snad se nemýlíme), rozhodli jsme se tu druhou fázi vynechat a tvárnice jsme rovnali přímo do vyrovnávacího betonu. Takto vlastně proběhlo samotné založení stavby, takže jaký by mohl být problém?

     Jedno odpoledne po práci jsme založili jednu štítovou stěnu. Nejprve jsme si zjistili nejvyšší bod věnce pomocí laserové vodováhy. I když rozdíl byl naprosto minimální (na 13 m 1,8 cm), začali jsme s nanášením vyrovnávacího betonu právě v tomto nejvyšším místě, jelikož zde bude vrstva betonu nejtenčí. Kdybychom zvolili postup obrácený, mohlo by se stát, že zámky tvárnic by nám již nedovolili tvárnici sklepnout a vyrovnat do roviny.

     Míra si nechal v dílně připravit takové ''udělátko' (tímto za něj děkujeme), které nám mělo práci usnadnit. Je to dřevěný rámeček, jehož vnitřní rozměr se rovná rozměru tvárnice. Pomocí něho došlo k nanesení souvislé vrstvy betonu a následnému zhutnění rajblíkem a urovnání pomocí vodováhy. Kvůli přenesení roviny se najednou udělaly třeba 2 m. Na připravené lože se položila tvárnice a poklepem usadila do betonu. Vzájemně se mezi sebou rovnali pomocí vodováhy, kolmý a svislí směr se rovněž hlídal vodováhou.

     Nejhorší bylo založení první rohové tvárnice. To bylo 'kurev' a 'prdelí'. Tvárnice nešla sklepnout, tak Míra použil hrubého násilí, načež tvárnice praskla. Důvody jsme nakonec přisoudili příliš suchém betonu. Štítové zdi se vyzdívali v celé řadě. Na zbývající 3 zdi (2 obvodové + nosná příčka) se již bude klást fošnový strop a tak se pokládaly pouze půlky. Do 30 cm mezery se vždy uloží fošna. V tomto místě se beton urovnal opět podle vodováhy. Ke kontrole mezi jednotlivými zdmi se použila laserová vodováha a zednický provázek. Následující odpoledne po práci jsme stihli další stěnu no a o víkendu (15.-16.8.) jsme dorazili zbytek. Vedro bylo úmornější a úmornější, tvárnice čím dál tím těžší a těžší. Jak říká můj otec: „byla to Onánie Meláriová“ (pro ty dříve narozené je to zkomolenina jména jistné zpěvačky), ale Míra je šikula a zvážením první a poslední tvárnice v závěrečném rohu jsme zjistili, že jsou v rovině, takže jsme byli na tu vzdálenost poměrně přesní. Díky mezerám na fošny nám vlastně vniklo takové cimbuří. Fošny se nicméně budou muset ještě vypodkládat díky částečné nerovnosti betonu, ke které ještě přispívají nerovnosti fošen, na kterých jak opět říká můj otec: „ještě včera zpíval kos“, nebo snad „spí val koz?“ - no, nebudu dělat pana Kaplana (kdo si myslí, že mi hrabe, tak ať si přečte knihu Leo Rostena). Zkrátka fošny se budeme muset snažit mezi sebou ještě nějak vyrovnat, zbytek dožene nivelačka, což ještě musím zjistit a vykoumat, čím se vlastně nivelují prkenné podlahy.

 


     
obr. 1: Ucpávka věnce     obr. 2: Pomocný rámeček     obr. 3: Nanášení betonu

     
obr. 4: Kontrola zdění      obr. 5 a 6: Usazení další tvárnice

 

             
obr. 7: Kontrola pomocí vodováhy     obr. 8: Rovnání tvárnice paličkou     obr. 9: Vodováha opět na scéně

    
obr. 10: Je to přesný!        obr. 11: Cimbuří

17.08.2009 11:56:52 |
Autor: Ája
| stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se